Jmenuji se Dagmar Ouhrabková. 

Více než dvacet let podporuji lidi v pomáhajících a dalších náročných profesích, aby svou práci mohli dělat dlouhodobě a s vnitřní oporou.

Znám tlak, rozhodování, únavu i chvíle, kdy člověk dává více, než kolik se mu vrací.

Moje pro­fes­ní ces­ta se pohy­bo­va­la mezi pří­mou pra­cí s kli­en­ty, vede­ním týmů, meto­dic­kých říze­ním soci­ál­ních slu­žeb a vzdě­lá­vá­ním. Díky tomu rozu­mím sys­té­mu i lidem v něm zevnitř, niko­liv z teorie.

Vzdě­lá­ní v obo­rech, soci­ál­ní prá­ce, soci­ál­ní peda­go­gi­ka, soci­ál­ní komu­ni­ka­ce a veřej­ná sprá­va jsem postup­ně dopl­ni­la o výcvik v kou­čin­ku, men­to­rin­gu, neu­ro­lin­gvis­tic­kém pro­gra­mo­vá­ní, prá­ci s mys­lí a tělem a józe. Tyto pří­stu­py se při­ro­ze­ně pro­po­ju­jí v tom, co dnes nabízím

Praktické vzdělávání zaměřené na psychohygienu, vnitřní stabilitu a dlouhodobou udržitelnost práce s lidmi.

Půso­bím jako lek­tor­ka, porad­ky­ně a prů­vod­ky­ně jed­not­liv­ců i týmů. Učím rov­něž na Ústa­vu soci­ál­ních stu­dií Uni­ver­zi­ty Hra­dec Krá­lo­vé, kde pro­po­ju­ji aka­de­mic­ký pohled s rea­li­tou kaž­do­den­ní praxe.

Věřím, že skutečná změna nevzniká tlakem, ale porozuměním.

Pro­to jsou moje kur­zy a setká­ní klid­né, sro­zu­mi­tel­né a záro­veň hlu­bo­ké, ukot­ve­né v rea­li­tě, respek­tu a zkušenosti.

Pro­to také již více než 10 let pra­cu­ji pod znač­kou EVOLVO, kte­rá vznik­la v době fun­go­vá­ní mého prv­ní­ho webu a vlast­ně vel­mi při­ro­ze­ně pojme­no­va­la to, co jsem teh­dy cíti­la a děla­la – a co dělám dodnes.

Latin­ské slo­vo evol­vo zna­me­ná roz­vi­nout, uvést v pohyb, pro­jít vývo­jem. Přes­ně tak vní­mám svou prá­ci i ces­tu lidí, se kte­rý­mi se potká­vám. Věřím v postup­ný, trpě­li­vý roz­voj, kte­rý není zalo­že­ný na tla­ku, ale na poro­zu­mě­ní, respek­tu a důvě­ře v proces.

EVOLVO pro mě zna­me­ná pomá­hat věcem se pohnout – jem­ně, ale sku­teč­ně. Roz­ví­jet to, co už v člo­vě­ku je, a vytvá­řet pro­stor pro změ­nu, kte­rá je udr­ži­tel­ná a prav­di­vá. Neu­rych­lu­ji, netla­čím. Doprovázím.

Pro­to jsem si ten­to název vybra­la a pro­to s ním pra­cu­ji dodnes. Je pro mě při­po­mín­kou, že směr je důle­ži­těj­ší než tem­po a že kaž­dá pro­mě­na potře­bu­je svůj čas.

Pokud hle­dá­te něko­ho, kdo rozu­mí soci­ál­ní oblas­ti z pra­xe a doká­že nároč­ná téma­ta ucho­pit s respek­tem, zku­še­nos­tí a lid­ským pří­stu­pem, jste tu správně.